Městská část Praha - Přední Kopanina
oficiální internetové stránkyHistorie městské části
Geologie, nejstarší dějiny
Městská část Praha - Přední Kopanina se rozkládá na severozápadním okraji našeho hlavního města, nedaleko mezinárodního letiště Praha-Ruzyně. Od roku 1974 je jednou z nejmenších městských částí, ale jak dokládají archeologické nálezy i písemné zprávy, jde o městskou část velmi starobylou.
Stejně tak bohatá a členitá je geomorfologická tvářnost katastru městské části. Historické jádro a dnes centrum městské části s románskou rotundou leží na mírně k severu skloněné plošině, která je součástí České křídové tabule a je tvořena tzv. zlatými opukami bělohorského souvrství. Na severní a severovýchodní straně je výrazně ohraničena hluboce zaříznutým Kopaninským potokem, který protéká celou městskou částí. Jeho koryto je však dnes sevřeno podzemním potrubím a poté výrazně regulováno. Hluboké údolí s potokem, které dodává městské části charakteristickou tvář, výrazně ovlivnilo nejen stavební rozvoj obce, ale zřejmě také přispělo k obnažení a následnému těžení stavebního kamene - vysoce kvalitní zlaté opuky, která výrazně ovlivnila osudy obce i jejích obyvatel. Je pravděpodobné, že spolu se zemědělskými aktivitami dala tato činnost naší městské části jméno. Dnes je opukový lom vyhlášen Přírodní památkou o celkové výměře 4,13 ha. Zde těžená opuka špičkové kvality je dnes užívána především při rekonstrukcích pražských historickým budov.
Geologické podloží městské části v převážné části katastru tvoří druhohorní (turonské) mořské usazeniny, jemnozrnné slínovce (opuky). Právě těžební činnost v místním lomu vedla k obnažení cenných geologických souvrství: byly charakterizovány jako stratotyp bělohorského souvrství s dobře patrnou hranicí s korycanskými vrstvami (profil hranic cenoman - spodní turon). Vzhledem k charakteru vrstev jsou v obci nálezy zkamenělin poměrně vzácné: k nejčastějším patří mlži Inoceramus labiatus, hlavonožci Mammites nodosoides a hvězdice Epiaster michelini.
Historicky nejstarším dokladem přítomnosti člověka na katastru Přední Kopaniny je náhodný nález nádoby z pozdní doby kamenné - kultury zvoncovitých pohárů (asi 2500-2300 př. Kr.), učiněný kdesi při stavbě cesty jižně od obce. Dnes je tento džbánek uchováván ve sbírce strahovského kláštera. Poté zřejmě nebylo území obce příliš vyhledáváno a nálezy keramických zlomků dokládají existenci osídlení až na sklonku starší doby železné (období halštatské, asi 600-500 př. Kr.). Sídliště se rozkládalo na severním svahu nad Kopaninským potokem, po obou stranách mostu vedoucího na letiště a do Tuchoměřic. Poté následovala poměrně dlouhá přestávka a významnější stavební činnost spadá až do období středověku.
Další kapitola - Historická doba
Muzeum Přední Kopanina